Tým Odyssey – Odyssea

Klára Šimková – Klárka

Kde kotvím: Moje domovské přístaviště se nachází ve východních Čechách tam, kde se vyrábí nejlepší jogurty. Tam pomáhám s vedením oddílu skautek. Často teď pluji směrem na Moravu.

Můj džob na pevnině: Momentálně se učím, jak zvládnout ukočírovat třídu dětí a u toho je učit novým věcem.

Kam nejdál jsem se plavila: Protože se ráda plavím, zvládla jsem už navštívit i zemi přes oceán a ostrov u protinožců. Ráda se ale plavím i v místních vodách.

Kdo mě inspiruje? V poslední době všichni, se kterými se setkávám. U každého z nich ráda hledám, kterou věcí mě může obohatit.

Co mi zaručeně zvedne náladu? Sednout si na chvíli k šicímu stroji a vytvářet nové věci, chvilka odpočinku nebo toulání se přírodou s obdivováním všeho, co nabízí. A rozhodně dobrá káva v příjemné společnosti.

Přes palubu házím, když… neházím, vždycky se najde důvod, proč to nedělat.

Vít Koubek – Vítek

Kde kotvím: Vylovili mě na řece Otavě v královském městě Písku. Zde kormidluji v 3.chlapeckém oddílu a pomáhám navigovat středisko Stínadla Písek. Před nedávnem jsem vyplul poznávat naše hlavní město, kde nyní už nějaký pátek žiji.

Můj džob na pevnině: Učím se pečovat o své tělo a snažím se vyrovnat olympiským sportovcům. Krom toho mě můžete spatřit i s foťákem na nejrůznější společenských událostech.

Kam nejdál jsem se se plavil/a? Až na bájný Olymp!

Jak relaxuju? Jdu si zaběhnout několik kilometrů nebo si lehnu a poslouchám hudbu.

Kdo mě inspiruje? Téměř každý s kým se setkám, protože věřím, že od každého si mohu něco nového odnést:)

Rád si povídám o: Politice, hudbě, kultuře, focení, zážitcích, vaření, sportu a dalších společenských tématech:D

Eliška Stužková – Kobla

Kde kotvím: U břehů řeky Moravy. A téměř v srdci té našé órodné Hané mám své kotviště, kde bydlím, studuju, vedu dívčí oddíl a dělám, co zrovna chci.

Můj džob na pevnině: Zkoumám všechno živý, co se kolem nás hemží, nebo roste před očima. Občas pod mikroskopem, občas hlavou dolů. A taky k tomu zkoumání lákám děti v rámci programů ekologickýho centra.

Co mi zaručeně zvedne náladu? Kromě mořskýho ranního vánku taky fotky běžících koček, kreslení na zádech, maková bábovka a přeslazený horký kakao.

Přes palubu házím, když někdo není k sobě nebo ostatním upřímnej, když při jídle mlaská nebo když mi někdo sní moje lodní zásoby kokyn!

Nejradši si povídám o tajnostech, zmrzlině, horách a pocitech.

Z čeho chytám mořskou nemoc? Z toaleťáku pověšeným na háčku obráceně, z rychle zpívaný večerky a z marmelády namazaný na chlebu.

Antonín Frič – Tonda

Kde kotvím? V matičce všech měst, skautský přístav středisko Milevsko mám už hodně v dáli.

Co dělám na palubě letos? Odpovídám na zvídavé právní otázky, přemýšlím s účastníky nad organizací a bezpečností… a dělám blbosti.

Můj džob na pevnině: S paragrafy v ruce se snažím hájit naši přírodu

Z čeho chytám mořskou nemoc? Když jsou lidé skeptičtí! I Kraken se dá přeprat raz dva…

Přes palubu házím, když… dojde humor!

Kdo/co mě inspiruje? Každá minuta a každý na palubě! …je to až k nevíře po těch letech, ale je to tak! Asi kouzlo?

Rád si povídám o: Vtipech, korýších a o tom, jestli mají lamy kopýtka nebo tlapičky

Linda Havránková – Smíšek

Kde kotvím: Původně tam, kde dávají kapři a komáři dobrou noc. Vysoká voda mě ale nakonec zanesla až k brněnské přehradě, kde teď dočasně kotvím.

Můj džob na pevnině: Momentálně se společně s Klárkou zaučujeme, jak zvládat posádky malých neposedných zvědavců.

Co mi zaručeně zvedne náladu: Horský vánek, zasloužený spánek, audiokniha v němčině, vtipná kaše k svačině, mít za uchem květinu a smát se aspoň hodinu (v libovolné kombinaci)

Kam jsem se plavila nejdál: Nasbírat inspiraci u domorodým kmenů ke břehům velké Ameriky

Na Ody mě nejčastěji potkáte: S úsměvem na tváři a mátovým čajíkem… jak (na poslední chvíli) peláším na program.

Klára Pittnerová – Klára

Kde kotvím? Mezi Pardubicemi a Kolínem – v Přelouči 🙂

Co dělám na palubě letos? Snažím se být klidná síla a vnímat, jak se nám všem daří. Případně pak podporovat to dobrý a omezovat, to co se nedaří 🙂 Z kompetencí mě potkáte u pedagogických a psycho věcí 🙂

Můj džob na pevnině: Teď zrovna makám na tom, aby moje dcera za ty 3 roky, než ji vyšlu do světa, chytila co nejvíc dobrejch věcí, co jí můžu předat. Pracovně jsem se ale snažila o to, aby děti a mladý lidi na Královéhradecku byli spokojenější ve školách, ale i doma, sami se sebou, nebo ve svých vztazích.

Z čeho chytám mořskou nemoc? Když se nemám s kým smát. To se ale naštěstí na týhle lodi neděje!

Co nejhoršího se mi na palubě stalo? Mluvila jsem do vypnutý kamery? Šíleně se smála v tichým kupé? Válela se v bílých šatech v kaluži? Flambovala smažáky? Skočila na JAKÝKOLIV vtípek, co na mě Tonda s Járou vymysleli? Peklo… to vám teda povim!

Na Ody mě nejčastěji potkáte... V poklusu. Nevím proč, ale napadlo mě to jako první.. tak to asi o něčem vypovídá!

Co mě zaručeně nakopne/zvedne mi náladu? Hory. Usměvavý lidí. Dobrej oběd. Procházka lesem. Dobrý kafe.

Iva Klímová – Kiwi

Kde kotvím: Ačkoliv jsem se narodila v Boskovicích, už od malička plavu v mořích Litomyšle. V těchto vodách vedu i svou družinku a pomáhám s vedením 3. oddílu Dobré naděje.

Můj džob na pevnině: Pokud zrovna nesedím v chemických vzorečcích na vysoké škole, pokládám ruku k dílu kde se dá. Vidět mě jde tedy kromě skautu i na výtvarných, houslových nebo charitativních akcích.

Přes palubu házím když… mám hlad a postavíte se mezi mě a jídlo 😀 pozor – to i koušu!

Kam nejdál jsem se plavila: Nejdále jsem se dostala až k ostrovům vedle Afriky, které omývá Atlantský oceán. Ale nejdobrodružnější cestu svého života jsem absolvovala při putování na vlnách bájného jezera Loch Ness a místům jemu přilehlých!

Jak relaxuju: Když si potřebuju oddychnout, vydám se z vody někam více do výšek – buď na výšlap do hor a nebo skutečně až do vzduchu, když si jdu zablbnout na slacklinu.

Co dělám, když se nikdo nedívá? Uklízím! 😀 Chvíle o samotě, hudba nahlas, koště do ruky a jde to samo!

Veronika Hornychová – Řízek

Kde kotvím? Mým domovským přístavem je městečko Červený Kostelec v podhůří Krkonoš. Zde také držím kormidlo našeho 4.oddílu světlušek.

Můj džob na pevnině: S pipetou v ruce a laboratorním náčiním se snažím přijít na kloub tomu, jak se poprat se zhoubnou příšerou, která by mohla kdejakého námořníka nemile přepadnout.

Kam nejdál jsem se plavila: Vítr mě zavál až k Černému moři. Na obzoru se objevila překrásná země Rumunsko, a tak jsem ji vyrazila prozkoumat. Poznatek z cesty? Mořská nemoc na vás číhá i na Rumunských silnicích.

Jak relaxuju: Neodolám příležitosti vyrazit s báglem do hor na pořádnou túru. Pokec s hrnkem horké čokolády v ruce mě naladí na vlnu pohody. Stejně tak večer s kytarou pod hvězdným nebem.

Jitka Nováková – Jíťa

Kde kotvím? V Podkletí na jihu Čech

Co dělám na palubě letos? Tiše koukám, jestli vítr do plachet fouká tím správným směrem, jestli nám do lodičky někde neteče nebo jestli někdo nepotřebuje hodit záchranný kruh… Jo a taky se tu dost směju a bavím!

Můj džob na pevnině: Teď tak nějak hledám, jakým směrem chci plout… A když mám chvíli, tak vyrábím dřevěný ozdoby do uší. 🙂

Citace z mého lodního deníku: „Loď je nejbezpečnější v přístavu, ale proto se lodě nestavějí.“

Přes palubu házím, když… už není jiná možnost…

Co mě zaručeně nakopne/zvedne mi náladu? Západ slunce – hvězdy, co se umí smát – když lidi dělaj, co je baví a je to na nich vidět – úsměv.

Pavel Hanosek – Eso

Kde kotvím? Mým rodištěm je Olomouc, kde pomáhám s vedením oddílu. Jako správný námořník jsem ale už pár let pražskou náplavou. Z Prahy pak každoročně vyrážím na dobrodružnou plavbu s ČLK Odyssea.

Co dělám na palubě letos? Na Odysseově plavbě plním roli kapitána a snažím se udržet naši kocábku pohromadě a plující správným směrem. Těsně druhou nejdůležitější rolí na palubě je pak vytváření aktuálních, provokativních a velmi kvalitních memíček.

Můj džob na pevnině: Na souši dalekohled neodkládám, snažím se totiž koukat daleko za obzor a předvídat, co naši společnost čeká (a následně na to náš stát připravovat).

Citace z mého lodního deníku: Milý deníčku, dnes jsme zápasili s mořskou obludou – a vítězně! Pro někoho možná životní zážitek, pro nás na Odysee prostě den jako každý jiný.

Kam nejdál jsem se plavil: Do exotického a nesmírně zajímavého Izraele.

V čem jsem silný v kramflecích? V přesvědčování lodního kuchaře, že jsem ještě opravdu neměl nášup.

Rád si povídám o: Politice, cestování, společnosti a podobných deep tématech.

Filip Hos – Bambus

Kde kotvím: Mým domovským přístavem je stále královský Písek, kde se podílím na chodu XII. chlapeckého oddílu, ale momentálně mě nejčastěji najdete v Brně ve škole, v kině nebo s partou kamarádů.

Můj džob na pevnině: Student historie a teorie filmu na Masarykově univerzitě.

Kam nejdál jsem se plavil: Na nejzápadnější bod pevninské Evropy Cabo da Roca.

Rád/a si povídám o: Filmu, politice, skautingu, cestování,…

Co bych mohl jíst ve dne v noci: Cokoli z Odysseovy lodní kuchyně.

Co dělám, když se nikdo nedívá: Doháním všechny úkoly, co jsem si nechal na poslední chvíli. Nebo si dávám šlofíka. Po vydatném dni klidně i přímo na palubě.

Jaroslav Sogel – Jára

Kde kotvím: Nedávno jsem se stal obyvatelem Trutnova, jsem však spjatý s městem Hostinné, kde jsem členem střediska Dobráček. Aktuálně je mým hlavním skautským působištěm ČLK Odyssea a dlouhodobě externě vypomáhám také na RK Filia. Historicky mám za sebou působení například na krkonošské Žirafě nebo v programové sekci projektu Skautské století.

Co dělám na palubě letos: Podílím se na přípravě symbolického rámce a jsem vrchním Apoštolem veškerého patronstva. Ve volném čase si rád zaodysseuji.

Můj džob na pevnině: Učím češtinu a občanku na zdrávce v Trutnově. Moc mě to baví, a to nejen proto, že jsem v neustálém obležení sestřiček (i když i to je fajn).

Kdo mě inspiruje: Všichni odysseovští instruktoři! Ti současní i ti minulí. A taky se rád nechám inspirovat účastníky. Je to pro mě jeden z nejsilnějších důvodů, proč se vůbec na téhle lodi plavím.

Co nejhoršího se mi na palubě stalo: Při cestě na jeden víkend Odyssey jsem zůstal trčet v rozbitém autobuse v obci Hrobice. Byl jsem si jistý, že se toto místo stane navždy místem mého věčného odpočinku. Naštěstí pan řidič spravil závadu pomocí větve ze stromu, doběhl pro vodu do chladícího zařízení do nejbližšího kravína a já jsem stihnul další spoj v Pardubicích. Ale Hrobicím se snažím vyhýbat.

Rád si povídám o: O deskovkách, divadle, knížkách, škole, budoucnosti, hvězdné obloze a mravním zákonu. A když si dám lok rumu, tak i o našem státě a společnosti.

Marek Dědič – Mlha

Kde kotvím: Salon republiky, stověžatá. Skautsky jsem pevně zakotven na Odyssee a na ústředí v Infoodboru.

Co dělám na palubě letos: Zvykám si na novou roli, snažím se do věcí příliš nekecat a spravuju webovky.

Můj džob na pevnině: Zkoumám, jak můžou být počítače o něco chytřejší, než jsou, léčím digitální kurděje a snažím se naučit studenty přemýšlet ve vyšších dimenzích.

Z čeho chytám mořskou nemoc: Když mám dělat něco, co nedává smysl.

Co mě motivuje: Když za svojí prací vidím nějaký smysl a užitek.

Na Ody mě nejčastěji potkáte: Jak si s někým povídám.